Michalovy zetky

V sobotu 12. září 2009 se ve Strakonicích uskutečnilo setkání příznivců motocyklů a kol ČZ u příležitosti 90. výročí založení značky. Už od časných ranních hodin se na parkoviště před vstupem do továrny začali sjíždět jednotliví účastníci, ti odvážnější po vlastní ose. Předem přihlášených účastníků bylo něco přes dvě stovky, nakonec jich však podle pořadatelů přijelo kolem tří set. Každý stroj absolvoval po přejímce fotografování na pamětní list a poté putoval do oplocené části areálu, která posloužila jako výstaviště. O výstavu motocyklů a kol, která byla veřejnosti zpřístupněna v 10 hodin byl velký zájem, takže před vstupem stála dlouhá fronta.

A bylo opravdu na co se dívat. Tolik čezet pohromadě asi dlouho nikdo neviděl, a hned tak znovu neuvidí. Mezi přihlášenými předválečnými stroji bylo jedno z prvních motokol zvané „kaktus“, tři bezrychlostní motokola, sedm třírychlostních, čtrnáct ČZ175, devět ČZ250, pět ČZ350 Tourist a čtyři pětistovky. Mezi těmi poválečnými jsem napočítal jeden typu A, čtyři béčka, jedenáct téček a osmnáct céček. K vidění byly i tříkolové nákladní rikši či invalidní Orthopedie. Nechybělo množství skůtrů Čezeta včetně několika tříkolek a postranních Druzet i mnoho novějších strojů od kývaček až po poslední čtyřtakty Cagiva-ČZ, které byly bohužel už jen labutí písní strakonické motocyklové výroby. Kromě klasických cestovních motocyklů mohli návštěvníci obdivovat i dlouhou řadu závodních speciálů, a to jak továrních, tak i dobových amatérských staveb. Vedle mnoha motokrosových strojů nechyběly ani speciály pro šestidenní, nebo silniční závodní čtyřtakty včetně legendárního Pudilova čtyřválcového véčka. Zajímavostí byly hned dvě dobové amatérské stavby, které poháněla dvojice spojených motorů 125T, resp. 125C.

Motocykly ČZ doplňovala řada jízdních kol této značky, i když kola zde byla ve výrazné menšině.

V jednu hodinu odpoledne, poté co účastníci slupli v závodní jídelně ČZ připravený „guláš se šesti“, začaly přípravy k přesunu na nádvoří Strakonického hradu. Motorky a kola postupně vystartovaly z areálu parkoviště za velkého zájmu přihlížejících. Není se co divit, pohled na desítky burácejících motocyklů vonících spáleným olejem byl opravdu úchvatný. Zhruba čtyřkilometrovou trasu přes Mutěnice na hrad absolvovali všichni bez úhony, takže odpolední program mohl začít.

Celé druhé nádvoří se postupně zaplnilo motocykly. Účastníkům setkání byly zdarma zpřístupněny prostory hradu, ve kterých se nachází expozice Muzea středního Pootaví. Měli možnost vystoupat i na dominantu hradu, gotickou věž „Rumpál“, takže jak zavtipkoval přítomný p. Hošťálek – i jawisté mohli být spokojeni (tenhle vtip ovšem pochopí jen opravdový jawista).

Mezi přítomnými bylo možno zahlédnout řadu známých tváří spojených s motocyklovou historií. Za všechny mohu jmenovat například legendárního závodníka v barvách ČZ Bohumila Stašu (mimo jiné jste ho mohli nedávno vidět v dokumentu České televize Stop pro Čezetu z cyklu Zašlapané projekty), cestovatele a publicistu Petra Hošťálka nebo známého veteránistu a ještě známějšího lékaře prof. Pavla Pafka sedlajícího ČZ125B. Publicista Jan Čejchan se svým sličným doprovodem pořizoval čile fotodokumentaci, takže myslím, že se v některém z příštích čísel časopisu Motoexpres můžeme těšit na nějakou reportáž.

Na závěr odpoledne byly vyhlášeny nejlepší stroje v jednotlivých kategoriích. Výběr poroty možná může vyvolávat diskuse, například vítězství repliky „vatikána“ v kategorii předválečných motocyklů bych spíše čekal u divácké ankety, než odborné poroty, tím spíše, že pořadatelé v propozicích uváděli, že upřednostňují původní stav zúčastněných strojů. Na druhou stranu bych nechtěl být v kůži oné poroty. Vybrat z takového množství skvostů jeden nejlepší byl myslím nadlidský úkol. Je však celkem lhostejné, kdo si nakonec odnesl vítěznou plaketu. V tomto případě platilo víc než kdy jindy, že nebylo důležité vyhrát, ale hlavně se zúčastnit. Proto jsem rád, že jsem si tuhle vydařenou akci nenechal ujít.

Nezbývá než poděkovat všem pořadatelům (osobně bych rád poděkoval Bc. Ivě Loudové z ČZ a.s.), za uspořádání tohoto vskutku výjimečného podniku a těšit se na příští strakonické kulatiny.