Michalovy zetky

Modely

ČZ 500 (1938-41)

Nejvýkonnějším předválečným strakonickým motocyklem byl model ČZ500. Co do objemu motoru se zároveň jedná o největší sériově vyráběnou cestovní čezetu všech dob. Tento stroj byl vyvíjen během roku 1937 a na jaře příštího roku byl poprvé vystavován na tradičním pražském jarním veletrhu.

Jeho mohutný dvoutaktní dvouválec byl stejně jako slabší sourozenci inspirován konstrukcí německé DKW. Ačkoliv to není na první pohled příliš patrné, nešlo tentokráte o klasický monoblok. Čtyřrychlostní převodovka s nožním řazením byla oddělitelná, i když k motoru byla napevno přišroubovaná. Motor s plochými písty byl vybaven dynamem Bosch a karburátorem Greatzin H24. Rám motocyklu vycházel z osvědčené dvěstěpadesátky „Tourist“ , byl však pro použití většího motoru patřičně zesílen. Bylo k němu možno připojit i elegantní sidecar tovární výroby.

Stroj byl dodáván opět v klasické strakonické černi s bílými linkami a chromem. Nejvíce se však asi proslavil atypickým bílo-zlatým provedením s bělobokými pneumatikami označovaným jako „Vatikánské“. Původ i počet vyrobených kusů tohoto bezesporu atraktivního exempláře je dodnes obestřen nejasnostmi. Jisté je to že byl v roce 1939 vystaven na jarním pražském veletrhu, kde vzbudil zaslouženou pozornost. Podle dokumentů, které byly zveřejněny teprve před pár lety v časopise Oldtimer, nešlo podle všeho o oficiální dodávku pro ceremoniální účely papežské gardy, jak to bylo často presentováno, ale spíše o soukromou objednávku jejího údajného velitele, který navíc za motocykl dodaný v této speciální luxusní úpravě nikdy řádně nezaplatil.

Přesto, že se v případě pětistovky jednalo o vcelku povedený stroj s kultivovaným chodem motoru, zájem o něj nebyl takový jak se zprvu očekávalo. Bylo to mimo jiné způsobeno i tím, že se nenaplnily předpoklady větších dodávek pro tehdejší československou armádu. A tak když byly v roce 1941 smontovány poslední kusy, jejich celkový vyrobený počet nedosáhl ani čísla 600.