Jak už bylo řečeno v předchozí kapitole, byl model 125T vlastně inovovaným béčkem. Jeho hlavní přednost spočívala v nové přední teleskopické vidlici, což byl také ze začátku jediný rozdíl oproti předchozímu typu. Model T, zpočátku označovaný i jako ČZ125B-t se poprvé objevil v roce 1947. Jeho montáž probíhala pravděpodobně ještě nějaký krátký čas souběžně s béčkem, takže výrobní čísla obou typů se mohou v určitém úseku prolínat.
Postupem času bylo „téčko“ několikrát inovováno. Kromě toho, že kožené sedlo z počátků výroby bylo brzo nahrazeno gumovým, se změny týkaly hlavně motoru. Jeho první inovace se dotkla pouze vnitřních součástí, takže zvenku nejsou rozdíly okem patrné. Došlo k úpravě spojky a některých dalších detailů. U dalšího provedení motoru zmizel dekompresor, namísto něj se motor nyní vypínal novým zkratovacím tlačítkem na pravém víku. Ovládání spojky se přemístilo z pravé strany na spodek motoru. Poslední úpravou na přelomu let 1949/50 bylo použití kulatější hlavy se svíčkou ze strany, která už se trochu podobá hlavě následujícího modelu C.
Stejně jako typ B se i model T dodával výhradně v tradiční černé barvě kombinované s chromem a ještě poměrně bohatým bílím linkováním. V letech 1948 a 1949 byl ve výrobním programu strakonické ČZ pouze tento jediný typ. Poslední „téčka“ byla smontována v roce 1950, ještě v tomtéž roce je vystřídal nový model označený písmenem C. Celkem se jich vyrobilo kolem sedmdesáti pěti tisíc.
Všechna práva vyhrazena. © 2011–dodnes Michal Čtrnáctý