Michalovy zetky

Modely

ČZ 125 a 150C (1950-53)

Typ C se na trhu objevil v roce 1950. Byl dalším přímým pokračovatelem předchozích modelů B a T. Jeho hlavní novinkou byl modernizovaný motor, který se nyní vyráběl ve dvou kubaturách 125 a 150 ccm. Oproti předchozím typům doznala změn i řada dalších součástí. Přední blatník nyní kmital spolu s kolem, sedlo řidiče bylo odpruženo jednou centrální pružinou s nastavitelným předpětím podobně jako na Jawě „péráku“, schránka na nářadí se přestěhovala na opačnou stranu, místo ní přibyla druhá hlubší schránka na baterii, prodloužila se kolena výfuků, zadní odrazka byla zakomponována do blatníku atd. Díky těmto drobným inovacím má model C se svými předchůdci přes značnou podobnost minimum shodných dílů.

Kromě standardního provedení, které tradičně kombinovalo černý lak, chrom a bílé linky, se objevilo i levnější tzv. „lidové“ provedení s minimem chromovaných dílů (někdy také nazývané jako „dělnické“, „kominíček“ apod.) a luxusnější tzv. „vývozní“ provedení, které bylo vyvedeno v červené barvě se zlatými linkami.

První „céčka“ z roku 1950 měla ještě neodpružené zadní kolo, ale zanedlouho, ještě koncem téhož roku, se začaly montovat zadní kluzáky shodné s Jawou „pérák“, čímž došlo k úpravě celé zadní partie motocyklu.

Výroba typu C probíhala až do nástupu prvních kývaček „jednotné národní řady“ v roce 1954.

Dá se říci, že typ C byl poslední starou čistokrevnou „zetkou“. Po ukončení jeho výroby na dlouhých šest let zmizela z motocyklových nádrží značka ČZ. Namísto ní se objevila spojená „jednotná národní“ Jawa-ČZ v jawáckém oválu.